Historické okénko Českého a Moravského vína

Vinohradnictví má v Čechách historii dlouhou přes tisíc let, na Moravě pak téměř dva tisíce let. Jeho rozvoj byl přerušen na 40 let v průběhu socialismu.

Moravské víno a rozvoj vinohradnictví v Čechách podpořil Karel IV. i Habsburkové
Moravské víno a rozvoj vinohradnictví v Čechách podpořil Karel IV. i Habsburkové

Prvotní stopy vinic na Moravě nalezneme v darovacích listinách kláštera Benediktýnů v Třebíči a datují se do roku 1101. Během 13. století se měšťané zajímali o rozšiřování a zakládáni vinic. Od roku 1249, tedy s příchodem Lichtenštejnů do Mikulova, docházelo k zahájení výsadby vinic na Mikulovsku. Vznikala první pravidla pro vinohradnictví, tzv. viniční řády a horentská práva. Rozvoj vinařství podpořil také císař Karel IV. Vinnou révu dovezenou z Burgundska vysázel v Praze i na Karlštejně. Vybízel navíc všechny zemědělce k výsadbě nových vinic, na oplátku nabízel značné výhody. V dobách husitských došlo k úpadu pěstování vinné révy a mnoho vinic bylo zničeno. 16. století za vlády Habsburků však pro vinohradnictví znamenalo největší rozmach a vinná réva byla pěstována na největší rozloze do té doby. V průběhu 30. leté války došlo k zániku mnoha vinic a další pustošení vinic v českých zemích pokračovalo v druhé polovině 19. století, kdy zde byla zavlečena nákaza z Ameriky.

První vinařský zákon byl vydán v roce 1907 a definoval mimo jiné technologický postup pěstování vinné révy a její zpracování. Od 30. let docházelo k postupnému rozvoji vinohradnictví, nastolen byl proces kolektivizace, vinohrady byly obnoveny a vysázeny v širokých sponech za účelem mechanizace práce
na vinicích. V současné době je rozloha osázených vinic v České republice přes 17 000 hektarů, z čehož většina se nachází na Moravě.