Pár zajímavostí o šumivém víně

Dnes už jsme si jisti, že šumivé víno nikdo nevynalezl. Vytvořila jej sama matka příroda. Již v průběhu středověku se šumivá vína ze Champagne stávají součástí sortimentu francouzských vinařů. Teprve však s vynálezem korkové zátky, která je schopna udržet oxid uhličitý v láhvi, se šumivá vína dokázala prosadit.

Za otce šampaňského je někdy chybně považován benediktýnský mnich, vrstevník Ludvíka XIV., Dom Pierre Perignon. Ten však pracoval na odstranění problémů, se kterými se tehdější vinaři potýkali. Začal zcelovat různé odrůdy, aby zvýšil jakost vína. Nechal zesílit láhve, aby se omezily výbuchy ve sklepě a začal používat korkové zátky, které tehdy přidržovaly konopné šňůrky (dnes drátěné agrafy). Víno skladoval v křídových lomech s konstantní teplotou a vlhkostí. Na jeho podílu nic nemění ani fakt, že Angličané již znali korkové zátky a používali také silnostěnné láhve… Jeho jméno nese dodnes vinařství, které vyrábí exkluzivní šumivá vína.

Jako šumivá vína se můžou v ČR i ve světě označovat taková vína, ve kterých CO2 vznikl pouze druhotným kvašením (v láhvi nebo v tanku) a přetlak v lahvi je minimálně 3 bary.

Šumivá vína se označují dalšími synonymy podle zvyklostí v dané zemi. V ČR a v Německu je oficiální označení šumivého vína sekt, ve Španělsku jsou exkluzivní vína Cava, v Itálii najdeme Prosecco, Lambrusco, ve Francii mimo oblast Champagne např. Crémant.

Perlivá vína (frizzanté) obsahují min. 7 % obj. alkoholu a přetlak CO2 je 1 – 2,5 baru.

P.S. Víte o tom, že šampaňské se otevírá našestkrát? Šestkrát je třeba pootočit očkem agrafy, aby se uvolnila, a šestkrát se pootočí lahví, zatímco pevně držíme zátku, kterou pak téměř bezhlučně vyjmeme z hrdla.